Zdroj Mladá fronta DNES 2003, autor: Lenka Červenková, rubrika: Zdraví

Ženská plodnost je křehká

Pojišťovny hradí léčbu neplodnosti jen do čtyřiceti let

Neplodnost trápí stále větší počet párů. Na druhu stranu přibývá možností, jak s ní bojovat.

Dětí se rodí stále méně. A není možné to připsat jen tomu, že se česká společnost přizpůsobuje západoevropskému modelu, pro nějž je nízká porodnost příznačná. Mnoha párům se vůbec nedaří dítě počít odhaduje se, že problémy s plodností má zhruba deset procent z těch, kdo se o to snaží. V posledních letech přibývá problémů s mužskou neplodností. I tak zůstává hodně příčin na straně žen.

Dítě až po čtyřicítce, nemusí to vyjít

Jednou z nich je fakt, že ženy své mateřství odkládají do vyššího věku, kdy pravděpodobnost otěhotnění klesá. To se týká zejména větších měst. „Setkávám se s tím, že pětatřicetiletá, bezdětná žena říká, že na otěhotnění má ještě pět let času,“ říká lékař Jan Vobořil z pražského sanatoria Pronatal, které se zaměřuje na léčbu neplodnosti. Na druhou stranu se o otěhotnění marně snaží mnohdy podstatně mladší ženy. „Z venkova k nám chodí i dívky v osmnácti, že nemohou otěhotnět a už by chtěly mít dítě,“ říká lékař. Jaké jsou příčiny ženské neplodnosti? Nebo jinak, proč některé ženy neotěhotní, ani když se o to ze všech sil pokoušejí rok i déle? Příčin je povícero: nejčastěji jde o poruchu funkce vaječníků. Další místa zabírá neprůchodnost vejcovodů, či endometrióza, což je vleklé onemocnění děložní sliznice. „A stále častěji jsou to imunologické potíže, kdy ženino tělo například vytváří protilátky proti spermiím nebo přímo proti embryu,“ vysvětluje Vobořil. Některé ženy sice otěhotní, ale nedaří se jim, třeba opakovaně, dítě donosit. A opět, s věkem toto riziko stoupá. „Zvyšuje se totiž riziko potratu a vývoj poškozeného plodu. Nejčastější příčinou potratu v první třetině těhotenství je genetická anomálie embrya,“ vysvětluje Vobořil.

Neplodnost a stres

Čekání na potomka může být velmi těžké. Vztah dvou lidí někdy neunese fakt, že se nad ním vznáší slovo „neplodnost“, a ženy trpí depresemi, obviňují se, někdy tak dokonce činí jejich partneři. Vtakovém případě je dobré včas konzultovat životní situaci s psychologem nebo navštívit pracoviště zabývající se diagnostikou a léčbou neplodnosti. Rozhodnout se pro některou z možností, která může ženě pomoci přijít do jiného stavu, není úplně jednoduché. Hodně záleží na tom, proč vlastně dítě nepřichází, a pak také na penězích, protože pojišťovny léčbu neplodnosti nehradí zcela. Oblast umělého oplodnění s sebou nese řadu otázek. Lékař Vobořil nastiňuje, co vše musí pár v podobné situaci vzít v potaz – lidé se musí zamyslet nad tím, zda jim v případě darovaného vajíčka či spermie nebude vadit, že dítě má jiný genetický původ. Nebo co budou dělat v případě, že si už nebudou přát použít vajíčka nebo embrya konzervovaná chladem? Je na nich, aby řekli, zda by je dokázali darovat někomu dalšímu s vědomím, že po světě bude chodit sourozenec jejich dítěte.

Do kolika let?

Lékaři zase rozhodují například o tom, kdy už léčbu nedoporučí. „Horní hranice pro zahájení léčby jednoznačně neexistuje, je však nutno počítat s tím, že s věkem se snižuje šance otěhotnět, jakož i těhotenství zdárně dokončit porodem zdravého dítěte,“ říká Vobořil. Nejde přitom o diskriminaci starších žen, ale o stav jejich vaječníků. Zdravotní pojišťovny léčbu proplácejí do čtyřiceti let ženy. Přesněji řečeno, zaplatí jim maximálně tři léčebné cykly v hodnotě zhruba 22 500 korun, zahrnující mimo jiné stimulaci vaječníků, monitorování cyklu, odběry vajíček pro mimotělní oplodnění. Případné nadstandardní úkony – třeba zmrazování embryí nebo další léčebné cykly si ženy platí ze svého, výdaje přitom mohou jít do desetitisíců.